Choroby

Virózy

Projevují se na listech mozaikovitou strukturou, nebo žlutými tečkami či kroužky. Virózy ovlivňují metabolismus napadené rostliny, která pak může různě reagovat na jiné biotické činitele. Napadení virózou nemusí vždy znamenat snížení nebo omezení růstu. Virózy jsou přenášeny vegetativním množením napadeného rostlinného materiálu a savým hmyzem.

Houbové choroby listů

Nejvíce ohrožují produkční školky, matečnice a plantáže, kde mohou způsobit i odumření oslabených rostlin. Ve školkách aplikujeme fungicidy (DITHANE M 45, NOVOZIR MN 80, KUPRIKOL), jiná efektivní možnost ochrany zde neexistuje. U neoslabených porostů s dobrou pěstební péčí a u rostlin s dostatečně velkým asimilačním aparátem je význam houbových chorob listů minimální a žádná ochranná opatření se neprovádějí.

Rzi rodu Melampsora se projevují na listech topolů oranžovými kupičkami (letními výtrusy – urediemi), které mohou koncem léta pokrýt celou plochu listu. Při silném napadení listy nekrotizují a může dojít k předčasnému opadu. Jsou dvoubytné (kromě topolů potřebují k úplnému životnímu cyklu ještě jiného mezihostitele). Podle druhu mezihostitele jsou rozlišeny jednotlivé druhy rzí. V našich podmínkách je nejčastější rez Melampsora larici-populina (mezihostitel zejména modřín opadavý). Většina topolů je rzí každoročně napadána. Hlavní prevencí je ochranné pásmo bez mezihostitelů a výběr odolnějších klonů. Aplikaci fungicidů provádíme 2–3krát od objevení prvních uredií ve 14denním intervalu.

Listová skvrnitost způsobená houbou rodu Marssonina napadá mladé listy a nezdřevnatělé výhony. Během léta se na listech vytváří skvrnitosti typické pro jednotlivé druhy houby, které se postupně zvětšují a zahušťují. Marssonina brunnea f. sp. trepidae napadá topol osiku a topol osikovitý. Převážně na spodní straně listů jsou patrné hnědé 2–3 mm velké skvrny, postupně se připojují nekrózy. Marssonina brunnea f. sp. brunnea – napadá topoly sekce Aigeiros (topol černý, topol euroamerický a topol bavlníkový). Na jaře se tvoří hnědé 1–2 mm velké tečky na obou stranách listů, okolní pletiva žloutnou, hnědnou až typicky bronzovatí. Marssonina populi nejvíce napadá topol černý, ale může se vyskytnout na všech druzích ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca. Tvoří se 4–5 mm velké okrouhlé skvrny s difúzním okrajem. Marssonina castagnei tvoří obvykle na horní straně listů topolu bílého 4–5 mm velké, nepravidelné skvrny ve středu šedé až bílé, které nejsou na okraji ostře ohraničené.

Ve školkách je tato choroba méně častá, obzvlášť v prvním roce pěstování. Podle potřeby se aplikují fungicidy, pro dobrý efekt první postřik nejlépe v období rašení listů a poté ještě dvakrát v měsíčním intervalu.

Listová skvrnitost a odumírání konců letorostů způsobené houbou Pollaccia – za nejzávažnější druh se dá považovat Pollaccia elegans, napadá hlavně topoly ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca. Infikuje již rašící listy a nově rostoucí letorosty. Způsobuje nepravidelné, tmavě ohraničené skvrny, zvlášť podél žilnatiny. Při silnějším rozvoji choroby listí odumírá a opadává, vrchol letorostu krní a kroutí se. Další druhy této houby vyvolávají velmi podobné příznaky napadení. Hostitelem Pollaccia radiosa je topol osika. Pollaccia ramulosa se vyskytuje na topolu bílém a Pollaccia americana škodí na topolu hrubozubém a topolu osikovitém.

Houbové choroby kůry

Dotichíza – Chondroplea populea (= Dothichiza populea, anam.: Cryptodiaporthe populea) – je na území ČR velmi závažnou chorobou topolů. Projevuje se vodnatým ztmavnutím kůry a vytvářením hojivých závalů. Způsobuje odumírání kůry na letorostech i mladých kmenech a je nejnebezpečnější pro stromy do věku 6 let. Na starších stromech se projevuje prosycháním korun. Zdrojem nákazy je odpad po těžbě, přestárlé porosty nebo suché stromy ponechané v porostech, šíření choroby podporuje zanedbávání včasného provádění probírek a těžby. K šíření nákazy dochází hlavně na podzim a na jaře, kdy provádíme chemickou ochranu ve školkách. Na podzim aplikujeme postřik v první polovině října, a pokud není listí zcela opadané, opakujeme ošetření po opadu listí. Na jaře časujeme postřik 3–4 týdny před začátkem rašení. Používáme stejné fungicidy jako proti houbovým chorobám listů. Pruty na produkci řízků už na jaře nepostřikujeme, jelikož se provádí moření řízků před výsadbou.

Bakteriózy

Korová nekróza – Xanthomonas populi je považována za vážnou chorobu. Typickými příznaky jsou podélné praskliny na kmenu a větvích, které jsou obklopeny nepravidelnými valovitými okraji, z nichž na jaře vytéká bělavý lepkavý sliz. Nekróza kmene a větví zhoršuje kvalitu dřeva a nekróza obepínající výhony může vést k předčasnému odumření stromů.

Nádorovitost a uzlovitost – Agrobacterium tumefaciens napadá topoly ze sekce Leuce, na nichž může způsobit vážné škody. Výskyt nádorovitosti je možné potlačit biologickou ochranou – kmenem Agrobacterium ęradiobacterę K84.

Odlupčitost kůry – Erwina cancerogena. Tento druh je spolu s bakteriemi rodu Pseudomonas považován za původce hnědého mízotoku.

Dřevokazné houby

Václavka obecná žlutoprstenná – Armillaria mellea patří mezi primární parazity. Ohrožovány jsou stresované porosty na nevhodných stanovištích. Ostatní dřevokazné houby infikují stromy především v místech poškození. Jejich význam stoupá s věkem hostitele. Mezi sekundární (ranové) parazity patří ohňovec obecný – Phellinus igniarius, šupinovka zhoubná – Pholiota destruens či sírovec žlutooranžový – Laetiporus sulphureus. Ideální je zabránit poškození kmene. Pokud k němu již dojde, okamžitě takové místo ošetřujeme.

Adaptováno podle Martina Malinová, Lesnické práce, Ročník 85 (2006), Číslo 11 (2006), NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHOROBY A ŠKŮDCI TOPOLŮ

Kontakt



  • Adresa provozovny:
  • Osada Bečkov
  • Bernartice 262
  • 542 04 Bernartice u Trutnova