Bečkov

obrázek Historické prameny dokládají, že Bečkov jako samostatná obec vznikla určitě až po roce 1260. Do našich obcí přišli noví obyvatelé z alpských zemí a časem v obcích převládli a Bečkov se stal německou obcí. Název Bečkov byl zkomolen na Poczkow a němečtí písaři použili koncovky – trof na Potschtrof a spisovně na Potschendorf. Obec měla ve znaku jelena. Na přelomu století 19.a 20. byl v Bečkově mlýn, lom na vápenec, dvě kaple, škola, stanice finanční stráže a tři hospody. V 60 domech žilo asi 13 rolníků, 14 drobných zemědělců a 32 domkařů. Půda částečně vápenitá, částečně porfyrová. V kamenouhelných slojích jsou vtisky zbytků ryb. Klima je vcelku mírné a výrazně teplejší než třeba v Bernarticích. Pěstovaly se tu všechny druhy obilí, dále jetel a len. Ovoce vždy dozraje, včely dávají hojně dobrého medu. Stará vápenka firmy Biscof a Lindner zásobovala zdejší kraj velice kvalitním vápnem. Zajímavou historii má zdejší škola. Byla založena v r. 1785, přízemní budova byla vybudována v r. 1861 a v r. 1874 bylo tu jako první v okrese vybudováno školní hřiště. V letech 1880 – 1881 bylo přistavěno ke škole další patro a od roku 1877 byla škola dvoutřídní a navštěvovaly ji i děti z Rybníčku. V r. 1901 se zde učilo 90 dětí. (Zdroj: Obec Bernartice)

Bečkov dnes a v roce 1933:

Zajímavé odkazy o Bečkově:

Bečkov 1923 a 2010
Mapa z 50. let
Penzion Zátiší
Salmiak na Bečkově
Pověst o vzniku Bečkova
Hornictví na Bečkově
Vraní hory na iDnes
Zímní pneu do Bečkova povinnost
Paintball na Bečkově

Pro našince – šachty na Bečkově

Pro našince – Důl Novátor (text z předrevolučního období)

Důl Novátor v Bečkově
V období těžby uranových rud, tj. od roku 1952 do 1.11. 1957, byly v důlním poli závodu v provozu těžní jámy č. 3, č. 4 a jáma Novátorek. Mimo tato díla bylo ještě vyraženo 14 průzkumných úpadnic. Většina z nich byla situována ve svahu rovnoběžném s okresní silnicí spojující obce Bernartice a Rybníček. Jejich délka nepřesáhla 200 m, profil většinou 7,2m2, výztuž dřevěná. Všechny úpadnice byly po ukončení těžby uranových rud zlikvidovány a jejich ústí byla zavezena. Dnes jsou místa jejich ústí v terénu jen stěží patrná, ústí jsou zarostlá náletovými dřevinami s převahou břízy.

Zmíněná důlní díla se nacházejí na kat. území obcí Bečkov a Rybníček v okrese Trutnov.

Těžní jáma č. 3
Jáma je situována na kat. území obce Bečkov a je přístupná z okresní silnice Bernartice – Rybníček. Do hloubky 198,6 m byla jáma vyhloubena v letech 1952 až 1954 pracovníky JD, profil jámy obdélníkový – 8×4 m, výztuž dřevěná, těžní věž byla ocelová, 17 m vysoká. Jáma sloužila jako hlavní těžní.

V roce 1960 byla jáma pracovníky VUD zasypána neupravenou hlušinou z přilehlého odvalu, ústí je uzavřeno železobetonovým poklopem. Část povrchových objektů je dosud využívána zemědělským podnikem.

Těžní jáma č. 4
Jáma je situována na kat. území obce Bečkov. Jáma o hloubce 74 m byla vyhloubena # v letech 1951– 1952, profil jámy obdélníkový – 4,6×2,4 m, výztuž dřevěná, # těžní věž byla ocelová, 11 m vysoká. V roce 1960 byla jáma pracovníky VUD zasypána neupravenou hlušinou z přilehlého # odvalu, ústí je uzavřeno železobetonovým poklopem s otvorem pro dosypávání. Okolí ústí jámy je v současné době oploceno. Jáma nejprve sloužila jako těžní, později jako větrací výdušná jáma.

Po těžbě zůstalo v okolí Bečkova 13 starých hald, z toho 5 s radioaktivním materiálem. Halda jámy č. 3 je asi 25 m vysoký val, složený z několika dílčích hřbetů a kup, zaujímajících plochu cca 12 200 m2. Její objem je přibližně 100 000 m3. Haldovinu tvoří šedé břidlice, pískovec, červeně vypálené břidlice a malé zbytky # uhlí (MALEC 2001). Část haldy byla postižena # kaustickými procesy (samovznícením). V 60. letech minulého století byla halda zcela holá. Halda leží na jz. úpatí Vraních hor, asi 7 km jv. od Žacléře. Nachází se pod zpustlým areálem bývalých důlních budov jámy č. 3 dolu Novátor, asi 150 m zsz. od Bečkova. Tato jáma byla hlavním těžním dílem na ložisku Rybníček, na němž bylo v letech 1954–1957 dobýváno uranové zrudnění, které provázelo tzv. rybníčkovskou sloj, nacházející se v bečkovských vrstvách chvalečského souvrství (autun). Sloj měla mocnost v průměru okolo 0,5 m a úklon cca 20°; uhlí nebylo příliš kvalitní, obsahovalo 2,8 % síry.

Kontakt



  • Adresa provozovny:
  • Osada Bečkov
  • Bernartice 262
  • 542 04 Bernartice u Trutnova